Dýmkařův koutek radí: 10 tipů, jak nabít korunku a nespálit se

Odheslovaný počítač ukrytý za regály v Shanti je evidentně pozvánkou k dalšímu článku, a to nesmím propásnout! Vítám vás zpět u další populárně-naučné slohovky, dnes na téma nabíjení korunek. A co je na tom? Stačí vzít hroudu tabáku, mrsknout ji do korunky, přiťápnout alobalem či HMS, nasypat hojnost žhavého uhlí a jedem, ne? No, ne tak docela. S různými nabíjecími styly lze dosáhnout zajímavých výsledků, například redukovat škrábání v krku, zvýšit produkci dýmu na úroveň chladící věže elektrárny nebo vytáhnout z tabáku maximum chuti i síly. Jak na to?
 

Spálit se. To je možná nejlepší začátek. Zápasíte s množstvím uhlíků a teplem obecně, koupili jste příliš hlubokou korunku a kouříte malou porci tabáku, chuť vás po hodině opouští? Skvěle, protože jste získali zásadní zkušenost. Nyní už víte, že něco asi děláte špatně a výsledek stojí za starou bačkoru. A přitom stačí vyvinout minimální úsilí, abyste připravili kulervoucí dýmku, za kterou vás babička, sourozenci i kámoši poplácají na rameni. K dobře připravené korunce vede cesta lemovaná experimenty s nabíjecími metodami, množstvím tepla a jeho přenosem, volbou vhodné korunky, mixologií a střídavými záblesky úspěchů i nechutných průserů. A tak jsem vám to, přátelé a kamarádi, shrnul do deseti jednoduchých tipů. Ready?
 

1. Srovnejte si priority
2. Ovládněte tabák
3. Korunky dle účelu
4. Nabíjejte podle sebe, aneb všechno, něco nebo nic
5. Nabíjecí techniky nekoušou
6. Když mixujete, myslete
7. Alobalu nebát se, HMS to hodí se
8. Kdo se stará, prodlouží si session
9. Ochlazení pomáhá
10. (Ne)dotýkejte se

Srovnejte si priority

„Tak co si dneska uvařím?“ Klasická otázka, pokud vám nevaří máma či Wolt. Podobně se ptejte sami sebe před přípravou jakékoliv korunky, a to: „Jakou chci dnes dýmku?“ Dejme jeden příklad.

Škrábu vám tento článek a kouřím u toho dýmku, jak jinak. Takže dýmka k práci. Taková by mě neměla příliš odvádět od činnosti, takže něco téměř bezúdržbového. Zvolím teda HMS, namísto alobalu. Toužím po pořádné porci dýmu, jemné chuti, slušné porci nikotinu a výdrži kolem dvou hodin. Sáhnu tedy po černém tabáku, například mixu příchutí z edice Země od Elementu. Nerad nabíjím na dotyk, proto zvolím klasickou korunku s poměrně tlustou stěnou (například FOX Tail) a při nabíjení nechám mezi HMS a tabákovou vrstvou dostatečnou mezeru. Vybírám si mix Grapefrut&Pmelo a Limon, protože šílím po citrusech. Tabáky jednoduše smíchám na prkénku, a tím dosáhnu proměnlivé chuti mixu – teplo prochází mixem a naráží na jednotlivé příchutě, takže se během kouření jednou ozve citrón, jindy zase grep s pomelem.

Moje tabáková hrouda má alespoň 20 g a nadrobím ji do korunky, takže jsem, jako metodu nabití, použil fluffy pack. Směsí snadno projde teplo a ty dvě hoďky bych si měl užít bez většího množství profukování dýmky – mix je odolný a jen tak jej nesesmažím. Nažhavím si trojici kokosových uhlíků, nejčastěji používám Blackcoco nebo One Nation, a dvě kostky vložím dovnitř HMS a třetí plácnu nahoru do pyramidy. Nechám nahřívat alespoň 5 minut, pak správné nahřátí zkontroluju jedním profouknutím dýmky. Až uvidím, že z korunky vystřelí nahoru pramínek dýmu, jdu kouřit.

Vidíte? Na základě své představy o tom, jak by dýmka měla šlapat, chutnat i vydržet, jsem zvolil vybavení, tabákový mix, množství tepla i směsi. Vy tedy začněte tím, že si stanovíte svoje dýmkařské priority. Jak to vše poskládat dohromady vám následně poradí tenhle šikovný návod, když budete číst dále. Tak šup do toho!

Ovládněte tabák

Kéž by výrobci na obalech uváděli tepelnou odolnost, výdrž příchuti, vyjádření síly tabáku, míru nasekání listů i množství melasy. Nejčastěji na balení najdete takto vyjádřenou silu, a to především u černých tabáků. Každý však sílu tabáku vnímá jinak, například pro mě je Tangiers Noir (černý tabák, střední edice síly) velice příjemný silový zážitek, který mě nesráží k zemi, avšak spoustu z vás by tam poslal – každé tělo je zvyklé na určitou dávku nikotinu a pravidelným dýmkařením zvládáte více. Všechny uvedené vlastnosti tedy musíte zjistit ideálně na vlastní oko i plíce!

Takhle se seznámíte s tabákem tou nejlepší cestou. Znalost svého tabáku vám dá do ruky zbraň, se kterou se bezpečně trefíte do středu terče. Víte, s jak hrubě či jemně nasekaným tabákem pracujete a zvolíte podle toho styl nabití i korunku. Znáte jeho tepelnou odolnost, takže vyberete vhodné uhlí, jeho počet i velikost. Máte ponětí o tom, jak tabák chutná a s čím jej případně mixnout. Podle množství melasy, typu směsi (světlý/černý tabák, náhražka) a intenzity příchutě dokážete odhadnout výdrž příchuti a dobu trvání session.

Dost pojmů, co? Praktický návod, který vás v těchto pojmech nevymáchá, ale zorientuje, najdete na mém blogu. Zvlášť jsem se věnoval světlému tabáku i černému tabáku. Najdete tam všechny důležité pojmy včetně nabídky daného typu tabáku na našem trhu!

Korunky dle účelu

Korunek je spousta a chytit je všechny jako Pokémony by bylo finančně i prostorově náročné. Asi byste potřebovali menší sklad a tři kontokorenty. Pokud chcete mít doma vyložený základ, stačí jedna klasická korunka a phunnel. Ne vždy se ale trefíte na první dobrou do pro vás ideální korunky, například s ohledem na velikost a objem.

Druhá meta a již solidní sbírka korunek obsahuje korunky různého objemu – šetřivé prcky, zlatý střední průměr i nějakého toho žrouta. Další úroveň představuje sbírka, se kterou už se poperete s většinou tabáku tabáku na trhu. Ta obsahuje glazované i neglazované kousky, korunky různých velikostí a výběr z klasických korunek i phunnelů. A poslední úroveň, která je už vlastně sběratelská, se skládá z korunek různého materiálu, což jsou určité typy hlíny či kovů a také silikonu, skla, dřeva atd. V tomto bodě máte již opravdu korunku na každou příležitost i specifický účel. Takže po jaké sáhnout a proč? Poradí vám rozsáhlý návod, jak vybrat korunku. Volím si tebe!

Nabíjejte podle sebe, aneb všechno, něco nebo nic

K nabíjení korunek můžete prakticky přistoupit třemi způsoby. Jedním odvěkým, jednoduchým a široce praktikovaným – prostě tabák narvete do korunky. Neřešíte nabíjecí styly, množství tepla, systém přenosu tepla, typ tabáku a jeho vlastnosti. Spoléháte na štěstí, vyznáváte jednoduchost a nad výslednou dýmkou příliš nedumáte. Budiž, ale nikam se neposunete a vyroste z vás konzerva. Na téhle praxi se často sekne spousta začínajících dýmkařů a často je výsledná kvalita dýmky odrazuje od dalších pokusů. „Jestli to chutná takhle, tak to si dám tak jednou za rok.“

Opačným extrémem je „vědecký“ přístup, který v posledních letech prorůstá komunitou. Takoví dýmkaři řeší prakticky všechno, protože chtějí přijít na kloub procesům, které souvisí s kvalitou dýmky a ovládnout je. Jejich rituál přípravy je komplexní – ovládají teplo na korunce, specificky z dýmek tahají, volí speciální typy nabíjecích technik, korunek i dýmek pro dosažení ideálního zážitku. S tímto přístupem vlastně není nic v nepořádku a je zdrojem bohatých i názorově vybroušených debat v rámci komunity. Na všem záleží! Lze to však pojmout po svém.

A to je právě třetí, velice český přístup. Vyzobnete si pro vás užitečné techniky a informace, které praktikujete při nabíjení korunek i kouření dýmky. Jedná se o zlatou střední cestu, která vám nezpůsobí bolehlav z množství všech ovlivnitelných faktorů a zachová kouzlo určité jednoduchosti. Jednou si více hrajete s teplem, podruhé si dáte záležet na výběru vhodné korunky a příště zase mixujete ostošest. Prostě experimentujete, a to vás učiní zkušenějšími dýmkaři. Kdo ví, třeba po letech už budete ti protřelí dýmkaři, kteří zcela ovládli korunky, tabák i celý proces kouření dýmky!

Nabíjecí techniky nekoušou

Když jen trochu překročíte komfortní zónu při práci s tabákem, čeká vás spousta dobrých dýmek. K tomu vám pomohou nabíjecí techniky, které si poradí s téměř každým tabákem či náhražkou. Existuje jich spousta, mezi ty nejvíce praktické i používané patří tzv. fluffy pack, semi-dense pack a dense pack. K čemu jsou dobré?

Fluffy pack

Univerzální, jednoduchá a téměř blbuvzdorná nabíjecí technika. Styl nabití, který by měl ovládat každý zkušený sumec v dýmkařských vodách. Ideální pro začátečníky, kteří doteď cpali do korunek tabákové hroudy.

Tabák nadrobíte do korunky, čímž vznikne sypká směs plná vzduchových mezer. Teplo prochází lehce celou směsí díky těmto užitečným mezírkám. Díky tomu dosáhnete intenzivní chuti, dobré výdrže a u černých tabáků i slušné porce síly. Vzhledem k objemu vaší korunky zkuste použít alespoň 15 g tabáku, fluffy pack je vhodný pro světlý i černý tabák včetně náhražek herbálního typu (pasty a šutry asi jen tak nenadrobíte, že jo). Technika funguje s klasickými korunkami i phunnely. Jak pracovat s větrací šachtou, mezerami i dotyky mezi tabákem a celkovou přípravou korunky tímto stylem se dozvíte ve videu o fluffy packu!
 

Semi-dense pack

Šikovná nabíjecí metoda pro mixology i tepelné gurmány. Tento typ nabíjení je ideální pro mixování světlého a černého tabáku, nabíjení po aromatických vrstvách a tvoří prima alternativu k všudypřítomnému fluffy packu.

V korunce vytvoříte dvě tabákové vrstvy. První vrstva, ta spodní, je tvořena menší porcí tabáku (30 %) a vkládáte do ní buď tepelně méně odolný tabák (např. světlý tabák) nebo ten, který má dokreslovat chuť celého mixu. Spodní vrstvu také utlačíte ke stěnám a dnu korunky, ale ne příliš na sílu, abyste si neucpali komplet dírky (těžký, nebo žádný tah). Druhou, horní vrstvu tvoří větší porce tabáku (70 %) a měla by obsahovat tabák s vyšší tepelnou odolností (např. černý tabák) nebo ten, který chuťově celý mix řídí.

Teplo lehce proniká vrchní vrstvou, která slouží jako štít pro tu spodní, a obtížněji dolní vrstvou díky umačkání směsi a horní ochranné vrstvě. Dosáhnete tak vylepšení tepelné odolnosti u mixů světloty s černotou, doplnění hlavní příchuti o podtón při mixování po aromatických vrstvách a mírné zhoršeného tahu v důsledku uťápnutí spodní vrstvy → lze vytvořit větrací šachtu pro lehčí tah a lepší ochlazení směsi. Pracujte alespoň s 20 g tabáku, ideálně v kombinaci s klasickou korunkou – s phunnelem se výhoda tohoto nabití spíše neprojeví (odlišné proudění tepla). Prima nabití pro dvousložkové mixy s hlavní příchutí a podtónem (třeba něco + máta, klasika)! Pro návod a více informací mrkněte opět na video.
 

Dense pack

Práce s černotou a phunnelem v rytmu legendárního amerického dense packu! Tento typ nabíjení je ideální pro dlouhé černé session s alobalem, HMS či sítkem – spousta dýmu, intenzivní chuť i dobře servírovaná síla. Pokud jste u semi-dense packu tlačili zlehka, nyní zatlačte hodně!

Klasické korunky stranou, zde použijete phunnel. Vzhledem k tomu, že je to na tabák náročné nabití (gramáž), zvolte spíš plytký phunnel. Vynecháme také světlý tabák, protože nemá dostatečnou odolnost, aby v dense packu exceloval. Výborný styl nabití na alobal a různé násady, ale můžete použít i HMS. Čím jemnější cut (velikost lístků) bude tabák mít, tím lépe se vám s ním bude pracovat – například Tangiers nebo Element jsou prima. Opět zkuste použít alespoň 20 g tabáku.

Musíte pořádně utlačit směs v korunce. Výsledkem je pak pevná, soudržná směs bez vzduchových mezer. Teplo proniká směsí pomalu a postupně, intenzivně však působí na horní vrstvu. Dense pack je v podstatě nabíjení černoty na výdrž, optimální sílu a velké množství dýmu. Lze dosáhnout intenzivní chuti a vyšší síly (s dotykem), nebo postupného uvolňování chuti i síly (bez dotyku). Síla spíše nižší než u nabití stylem fluffy pack a dlouhá výdrž chuti – v důsledku většího množství tabáku, ale může kolísat v závislosti na mezeře či dotyku směsi se systémem přenosu tepla. Vše se naučíte ve videu.

 

Existuje samozřejmě spousta jiných technik jako overpack, nabití na Kazacha, Kazaňský granát atd. Těm se můžeme věnovat zase jindy!

Když mixujete, myslete

Mixologie je krásná disciplína, přeci jen dosahovat nových úrovní chutí je zábava a zároveň i experiment. Takže alchymisté, zkuste přemýšlet takto. Můžete mixovat klidně 12 příchutí dohromady, ale to už není taková pohoda. Abyste ocenili jednotlivé příchutě i mixy při kouření, doporučuji míchat maximálně pět, ideálně dvě až tři příchutě k sobě.

Jednotlivé elementy mixu lze roztřídit do tří skupin – tělo mixu, příchuť a podtón. Tělo mixu se skládá z příchutě, která má celý mix řídí a udává mu tak hlavní chuť. Jedná se o největší porci v mixu, cca 60 %. Sekundární příchuť je k tělu mixu buď v souladu nebo kontrastu. To znamená, že dáváte sladké k sladkému (soulad) nebo třeba sladké ke kyselému (kontrast). Objemově je to tak 30 % mixu. Podtón slouží k podtržení celého mixu, a to chladivým (máta), herbálním (bazalka, tymián, levandule atd.), dezertním (oříšky, káva, dezerty atd.) nebo nápojovým (kola, energeťák, čaj atd.)  a jiným efektem. Tvoří také nejmenší porci tabáku, cca 10 %.

A jako příklad si vezměme višeň, limetku a mátu. Chci vytvořit sladkou višňovou příchuť, kterou bud kontrastem narušovat kyselá limetka, a doplnit to celé o chladivý, mátový podtón. Višeň tvoří tělo mixu (60 %), limetka je příchutí v kontrastu (30 %) a máta je podtón (10 %). Můžete to samozřejmě aplikovat i na dvě příchutě a míchat i v jednotlivých skupinách tabáky k sobě. Tohle byla krátká, ale úderná teorie mixování, přátelé! Více se dozvíte v mém článku o mixologii, kde najdete různé techniky, tvorbu ovocné korunky, přídavky do vázy atd.

Alobalu nebát se, HMS to hodí se

Když vám něco nefunguje, zkuste to příště jinak. Tohle platí krásně u systémů přenosu tepla. Spousta z nás začínala na alobalu, v posledních letech se už ale najdou dýmkaři i dýmkařky fungujících od začátku na HMS. Každému tak nějak vyhovuje něco jiného. A pokud nejste spokojeni s výsledky svých dýmek a jedete dlouhodobě buď na alobalu nebo HMS, zkuste to na chvíli prohodit! Pojďme si srovnat pro a proti.

Alobal

+ levný, dostupný, tvárný

+ rychlé úpravy tepla během kouření

+ ideální pro tepelně méně odolné tabáky

– pro skvělý zážitek nutné zkušenosti

– vyžaduje více práce před i během session

– nutné příslušenství (děrovač)

– nižší výdrž uhlí

Základní systém přenosu tepla, znají všichni. Je levný, tvárný a různě tlustý. Když nevíte jaký zvolit, jak s ním pracovat, dírkovat, pracovat s uhlím atd., nebudete spokojení. Alobal vyžaduje proaktivní přístup, nabídne však možnost rychle upravovat chuť, sílu i množství dýmu během kouření. Potřebujete i vhodné příslušenství. S alobalem se přízpůsobíte jakékoliv korunce a lze jej doplnit různými násadami (Flavor Saver, Provost, sítko od Badchi). Mnoho světlých tabáků je vhodnějších pod alobal kvůli svým tepelným nárokům a třeba takový Tangiers je přímo od výrobce doporučen kouřit pod alobalem (s menším množstvím tepla). Alobal využívá zónové teplo – v místě, kde stojí uhlíky, je tepla nejvíce. Uhlíky na alobalu během kouření sundáváme, oklepáváme a přesunujeme, abychom dopřáli pořádnou saunu celé tabákové směsi a nahřáli stěny korunky.

HMS

+ jednoduchá manipulace

+ bez popelu v korunce

+ poskytuje rovnoměrné teplo a intenzivní chuť

+ bez nutnosti dalšího příslušenství

– nákladná investice

– velká HMS pro 3 nebo 4 uhlíky vysílají až příliš tepla

– nutná vhodná korunka

Zatím poslední velká revoluce v dýmkaření – HMS typu Kaloud Lotus. Tato kovová miska s pokličkou nabízí jednoduchou regulaci teploty v korunce, dále zamezí pádu popela na tabák, také elegantně nahradí alobal a s ním spojené aktivity. Manipulace je velmi snadná, téměř blbuvzdorná – žhavé uhlí dovnitř, postavit na korunku s tabákem, rozehřát a kouřit. Využívá rovnoměrné, kontinuálně proudící teplo a komínový efekt, díky kterým dosáhnete intenzivního chuťového zážitku a delší výdrže uhlí. Uhlíky uvnitř nahřejí celý ten kovový patvar a teplo z něj proudí rovnoměrně na celou směs i do stěn korunky. HMS je drahá záležitost, ale je to investice, která se většině z vás vyplatí. Musí mu být ale přizpůsobena korunka, jinak nebude fungovat příliš efektivně. Změna teplot zabere v HMS delší dobu než u alobalu, což je dobře z hlediska výdrže tepla, ale i špatně z hlediska rychlosti reakce v daný okamžik.

Kdo se stará, prodlouží si session

Do každé session vstupuje i element štěstí, někdy proto nemusíte na uhlíky ani sáhnout a máte vystaráno na dlouhé desítky minut. Obecně ale práce s uhlím prodlužuje dobu aktivity dýmky. Znáte to z lepších podniků, tam chodí uhelný servis každou chvíli. Oklepává, mění, přidává či ubírá uhlí ve snaze nezpůsobit tabáku tepelný šok a udržet kvalitní množství chuti, dýmu i síly.

Jak se starám já? Uhlí pravidelně oklepávám, zčernalé strany otáčím k sobě pro dodatečné nažhavení, v závěru session používám pokličku od HMS či tarbuš k alobalové korunce. Nové várky uhlíků k dýmce nedělám, s výše popsaným dosáhnu dvou hodin dýmkařského zážitku s HMS a zhruba hodinu a půl s alobalem.

Ochlazení pomáhá

Když se vám tabák „pálí“, není nic jednoduššího, než ubrat uhlíků a pokračovat. Někdy to ale nestačí, tabák dostal zabrat a potřebuje zchladit. Na výběr máte z několika způsobů.

Chlazení v dýmce

Aktuálně se nebavíme o chladících náustcích, ledu ve váze nebo v kapse pod táckem. Tabák v korunce můžete zchladit tak, že dýmku profouknete. Namísto potáhnutí foukejte do náustku, tak je to. Ano, aktivuje se zpětný ventil a vyšle „špatný“ dým z vázy pryč. Ale to není vše! K tomu zdarma vyženete vodu do samotného downstemu (dolní tyč ponořená ve vodě), což způsobil tlak vzniklý profouknutím. V downstemu je stále vzduch smíšený se zbytkovým dýmem a tohle ovzduší má zásadně nižší teplotu než je ta, která panuje v korunce. No a když se voda nahrnula do downstemu, vytlačila tenhle vzduch nahoru do korunky. Tím jste tabák v korunce ochladili, gratulejšn!

Můžete to udělat ještě efektivněji. Když totiž takhle spodem dostanete chladný vzduch do korunky, ochladíte prakticky pouze dolní vrstvu tabáku. Největší tepelnou palbu však dostává vrstva horní, což nevadí, když máte tepelně odolnější tabák a zkrátka to funguje, jak má – bez škrábání v krku, přílišné intenzity příchuti či zkázonosné síly. Jestli to někde hapruje, větší míra ochlazení vám přijde vhod. Jak na to? Nabijte tedy korunku. Poté pokerem/šídlem nebo prsty odstraňte tabák nad středovou dírkou. Vznikne „větrací šachta“, která při profouknutí dostane vzduch do všech vrstev směsi a ochladí i vrchní vrstvu tabáku. Při tahání také odvádíte část tepla do dýmky. Nezapomeňte, že tohle se dělá jen u klasických korunek – phunnelové už tam větrací šachtu mají jaksi od výroby.

Chlazení mimo dýmku

Prostěkorunku a tabák v ní profoukněte ze shora! Je to rychlovka a efekt se dostaví v mžiku. V případě, že používáte HMS a nenabíjíte na dotyk, stačí kleštěmi nadzvednout HMS a několikrát, v delších a ne příliš prudkých intervalech foukat na horní vrstvu tabáku. Když máte nabito na dotyk a tabák hezky nalepený na HMS, neprofukujte tímto způsobem. Porušili byste soudržnost směsi a dýmka by šla kvalitou dolů. U alobalové korunky odstraňte uhlíky, odfoukněte popel z alobalu a sundejte korunku z trnu. Dejte si nohu korunky k puse a několikrát pořádně foukněte do korunky ze spodu. Pak ji samozřejmě vraťte zpět, nahoďte uhlí a pokračujte v krasojízdě.

(Ne)dotýkejte se

Dříve se moc neřešily nabíjecí techniky a přesahující tabák přes hranu korunky, takže se kouřilo tzv. na dotyk (na touch). Jak jsme rostli jako komunita a objevovali různé metody přípravy, vykrystalizovaly se nám tři směry – nabíjení bez dotyku, s bodovým dotykem a celistvým dotykem. Co vám každý ze stylů může nabídnout?

Bez dotyku

Aneb přenos tepla nepřímo do směsi. Teplo se soustředí v mezeře mezi tabákem a HMS či alobalem, působí také ze stěn korunky. Čím větší mezeru uděláte, tím více tepla se v prostoru soustředí. Použili jste tedy menší porci tabáku, výdrž tomu bude odpovídat. Když potáhnete, tak to velké množství tepla propluje celou směsí. Můžete tak z tabáku vytáhnout větší sílu (uvolní se spousta nikotinu), ale na úkor výdrže (málo tabáku). Jedná se vlastně o tzv. podbitou korunku.

Čím menší je mezera, tím intenzivněji působí teplo na horní vrstvu tabáku a může vznikat krusta. Sežere to více tabáku, ale ten může přijít vniveč, když se vám sesmaží vrchní vrstva a nepustí pak tolik tepla dolů do zbytku směsi. To má za následek nedokouřený, relativně netknutý tabák v korunce na konci session. A to nechcete.

Jak tedy správně? Osvědčila se mi 3–5mm mezera mezi tabákovou vrstvou a hranou korunky. V té se kumuluje dostatek tepla, aby to směs prohřálo, ale nesesmažilo do krusty. Tabáku máme taky dostatek, takže výdrž příchuti i délka samotné session budou optimální. Takhle kouřím 90 % svých dýmek doma. Bez dotyku, s mezerou – vyhovuje mi to!

S bodovým dotykem

Pokud jde o tabák tepelně odolný (černota, některé světloty), tak je bodový dotyk – tzv. point touch – vítanou pomůckou pro transfer tepla přímo do směsi. Dostane se vám intenzivní chuti i slušné porce síly a dobrého prohřevu směsi (žádný netknutý tabák dole). Nepřichytí se celá horní vrstva, pouze pár lístků – platí pro alobal i HMS. Když nabíjíte na jakýkoliv dotyk, použijte méně tepla, než jste zvyklí u korunek s mezerou mezi tabákem a systémem přenosu tepla. V opačném případě si usmažíte přichycené lístky, které následně ničí chuť mixu a kvalita půjde dolů.

S celistvým dotykem

Další úrovní je celistvý dotyk – tzv. full touch – tabáku, kde se přichytí celá vrchní vrstva k systému přenosu tepla. To už je intenzita na druhou, dýmu jak z lokomotivy, síla mocná, ale spousta tabáku to zkrátka nevydrží – z důvodu nízké tepelné odolnosti a špatné manipulace s teplem. Pomocí této techniky se vypékají koblihy. Cože? Když se ve phunnelu přichytí tabák komplet k alobalu/HMS, po dokouření vytáhnete něco jako americký doughnut z připáleného tabáku, a to hezky i dírou uprostřed! U klasiky je to spíš muffin.

A to je pro dnešek všechno, dýmkařští přátelé. Doufám, že vám těchto deset prostých tipů pomůže a kdybyste si nevěděli rady, pošlete mi mail nebo mi napište na Facebook nebo Instagram Dýmkařova koutku – rád pomohu.