Pobyt ve tmě, v zatemněné místnosti, nebo též svatyni, kam se nedostane žádné světlo, ani žádný vnější zvuk, začíná být v našich končinách často zmiňovaným zážitkem. Tradice pobytů ve tmě přitom není ve světě nová. Naopak. Znali ji a praktikovali již mniši v Tibetu, Číně a Japonsku před tisíci lety. Nově se tato “léčba tmou” dostala do povědomí evropské populace jako druh meditace. Oblíbená je kromě České republiky také v Německu, Francii a Anglii. U nás za její popularizaci vděčíme herci Jaroslavu Duškovi, z řad odborné veřejnosti pak PhDr. Andrewu Aloisi Urbišovi.
Tma jako mocný lék
Cílem terapie tmou je “vypnout” podněty přicházející k nám zrakem a tím jej úplně vyřadit z rozhodovacích procesů. Na zrak jsme zvyklí se spoléhat plnými 70 % našeho mozku. Když jej odstřihneme, máme možnost se napojit na své vyšší já a
lépe se poznat. Pobyt ve tmě má prokázané
blahodárné účinky. Působí pozitivně na kardiovaskulární, imunitní a endokrinní systém. PhDr. Urbiš říká, že během tmy se vytváří hormon melatonin, který působí proti nádorovému bujení a zpomaluje proces stárnutí. Příznivce alternativy pak potěší i další přínos terapie tmou - zvětšuje šanci zažít lucidní snění a astrální cestování.
Prožitky jednotlivých lidí během pobytu ve tmě
jsou individuální. Přesto mezi nimi najdeme mnoho společného.
Strach. Respekt. Skryté nadšení a zvědavost
To jsou přesně pocity, se kterými se svěřují ti, kdo na terapii přijíždějí. Po pobytu pak shodně dodávají, že cítí
vděčnost, větší vnímavost, citlivost a prohloubení daru intuice. Každý si během pobytu prožije svůj druh krize. A také si sáhne na pomyslné dno svých sil. Kúra tmou učí přijímat i odmítané, nic zde nelze potlačit. Zahnat. Praktikující zjišťují příjemné poznání. Tma není černá. Čas je relativní. Bubáci neexistují a úsvit nového dne je po terapii kouzelný, překrásný. Skvostný. Jedním dechem svorně dodávají lítost nad tím, že jsme zbytečně zahlcení přemírou zvuků a dalších ruchů, které přetěžují naši nervovou soustavu novými a novými podněty. Pobyt ve tmě jim prý dokonale
pročistil hlavu a pomohl najít vnitřní klid a harmonii.
Co je dobré vědět předem?
Pro délku pobytu se
doporučuje týden. Tedy celých sedm dnů. Nejkratší vhodná doba přinášející odpovědi a popsané pozitivní účinky jsou tři dny. Je to čas, který mysli trvá, než se “vyvzteká” a přijme prožívanou zkušenost. Jak čas plyne, víc a víc se vám podaří se ponořit do svých myšlenek i je vstřebat. Ke konci pak získáte prostor si vyřešit složité otázky, které vás trápily.
Během pobytu se o vaše pohodlí (hlad a teplo) stará opatrovník, který přichází v opakovaných intervalech. Můžete jej také požádat o individuální terapeutické sdílení. Veškeré úkony se provádějí potmě. Samozřejmostí je sociální zařízení. Před pobytem si vypněte mobil a nastavte automatickou odpověď v e-mailu. :-) Nezbytně musíme také dodat, že tato metoda sebepoznání není vhodná pro osoby s psychickými problémy. A na úplný závěr: S sebou si vezměte pohodlné oblečení a chcete-li, pak také
hudební nástroj.