Tajemství vesmíru. Co o něm víme?

Je vesmír nekonečný? Kdo ví. Vždyť ani renomovaní vědci v tom nemají jasno. Jedno je ale jisté. Od července letošního roku toho víme o vesmíru zase o něco více. A to zásluhou teleskopu Jamese Webba.

Před šesti a půl měsícem vynesla raketa do kosmu nový – a současně nejvýkonnější na světě – teleskop pro výzkum dalekého vesmíru. Až do léta však NASA čekala se zveřejněním jím pořízených záběrů, aby následně představila široké veřejnosti pět úchvatných snímků.

Je na nich například fascinující pohled do nejstarší minulosti vesmíru, okouzlující skupina „tančících“ galaxií Stephanův kvintet nebo důkaz, že se v atmosféře obří exoplanety více než 1000 světelných let od Země nachází vodní pára.

Dalekohled umožňuje dohlédnout až téměř k velkému třesku a spatřit ve vesmíru dosud nevídané podrobnosti. Jedna ze zobrazených galaxií je přitom stará 13,1 miliardy světelných let, přičemž vesmír samotný je starý přibližně 13,8 miliardy let.

„Zažíváme období ohromných objevů. Říkalo se, že 20. století bylo zlatým časem astronomie. Dnes je platinovým, protože nám technika pomáhá odkrývat úžasné věci. Už víme, že vesmír vznikl před necelými 14 miliardami let, a rozpíná se do nekonečna. Obraz vesmíru se zaostřuje a zpestřuje. I tak zhruba o 95 procentech vesmíru toho moc nevíme. Vesmír vypadá úplně jinak, než si myslíme,“ říká Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. 

V souvislosti s vesmírem mluví také o temné energii. Postupuje prý i námi.

„Je všude kolem nás a my nevíme, co to je. Přirovnal bych to k Voldemortovi z filmu Harry Potter. Když se pozoruje vesmír jako celek, potom galaxie od sebe odlétají, ale současně na sebe působí přitažlivou silou. Jsou jako na pružině. Galaxie se rozletí a potom se začnou zase smršťovat. Nyní to vypadá, jako by mezi galaxiemi byla nějaká odpudivá síla, protože se rozpínání zrychluje. A je otázkou, co za to může. Temné energie je zhruba 60 procent vesmíru a 35 procenta je temná hmota. Naše galaxie vypadá jako takový rotující disk, která by bez temné hmoty nedržela pohromadě,“ tvrdí Jiří Dušek.

Osobně věří na mimozemské civilizace a nevoní mu komerční kosmické lety. Předpokládá, že se budou družice ve vesmíru časem srážet.

„Myslím si, že mimozemské civilizace existují ale nevěřím tomu, že by se proháněly kolem nás v létajících talířích. Bylo by divné, kdybychom byli ve vesmíru sami. Ať už se bavíme o lidských bytostech na řekněme stejné technické úrovni, jako je ta naše. Pokud platí stejné přírodní zákony v celém vesmíru, což se předpokládá, potom, kdyby existovala jiná technická civilizace a vymyslela rádio, o ní pravděpodobně víme. Rádiové vlny se totiž šíří do vesmíru. A sto let jde od nás rychlostí světla „bublina“ rádiového záření. Takže kdyby nějaká planeta s živými bytostmi existovala do vzdálenosti 100 světelných let, tak by to mimozemské civilizace zaregistrovaly. A obráceně, zjistili bychom to i my, pokud by někdo ve vesmíru vymyslel něco na rádiovém principu,“ míní ředitel planetária.

Některé mimozemské civilizace však nemusí vysílat nebo se také nemusíme potkávat v čase. Navíc rádiový signál slábne, takže časem vyšumí. Možná také existovaly před miliony let a mezitím zanikly. Nebo do naší technické fáze teprve dospějí. 

Ale zpátky k poznání a teleskopu Jamese Webba. Kromě nejstarších objektů v kosmu bude v nejbližší době zkoumat také například planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce a hledat na nich stopy života. Jeho úkolem rovněž bude pátrat po dosud neznámých objektech v okolí sluneční soustavy nebo studovat vznik supermasivních černých děr v centrech galaxií. 

Všechny takové nové informace jsou výjimečné a současně rozšiřují naše vědomí o realitě, ve které žijeme. Jsou elementem odhalení, jež zásadně mění lidstvo a v kruhu zasvěcených astrologii také mnohem hlouběji působí směrem k duchovní stránce člověka, přírody a vesmíru.