Dýmkařův koutek radí: Tabáky, jejich charakteristika a rozdíly

Tolik druhů tabáku, kdo se v tom má vyznat? Právě vy, a to již brzy, protože rozlišit populární typy tabáku – světlý a černý – není žádná raketová věda. A jelikož jsou vlastnosti tabáků a jejich druhy zdrojem častých dotazů ze strany nadšených dýmkařů a dýmkařek, zasedl jsem opět za kompík v Shanti a dal vám dohromady jednoduchý popis tabákové reality.

Světlota a černota, takový jing a jang moderní verze dýmkaření. Vězte, že tyto škatulky nejsou tesány do kamene – vytvořila je komunita společně s výrobci. Vypozorovali jsme, že se tabáky nějak chovají, zjistili jsme, jakou péči si zaslouží, co vydrží, jak vypadají. Výrobci oba typy tabáku oddělili technologicky, a to volbou listů, jejich zpracováním, barvou a koncentrací cukrového sirupu (melasy) atd.

Vzhledem k tomu, že na dýmku v jejím chodu působí až 120 proměnných, tak ne vždy se tabák bude chovat podle odpovídající škatulky. Narazíte na světlý tabák s úžasnou tepelnou odolností a naopak objevíte černý tabák, který se začne pálit jen při letmém pohledu na něj. Proto se tolik nefixujte na to, co je černé či světlé. Na druhou stranu, ve většině případů nám tohle rozlišení pomůže a napoví nám, jak s tabákem pracovat a co od něj očekávat. Pojďme do toho tedy zabrousit!

Tabák, netabák

Do korunky si toho nabít či naplácat můžete požehnaně, když pomineme drogy, zelený list a liquidy, vychází nám z toho následující. Charakteristiku světlého a černého tabáku si pak vezmeme dále do detailu.

Světlý tabák, tak ten klade důraz na maximum chuti, minimum síly a potlačenou tabákovitost. Když jej kouříme, chceme mraky chutného dýmu, výraznou chuť, ale nechceme cítit tabákový list. Je to druh tabáku pro široké dýmkařské masy, měl by jej zvládnout kouřit každý. Proto je zde obsah nikotinu nízký.

Černý tabák, ten není jen o síle. Tvoří jej komplexní kombinace konkrétní příchuti, chuti i aroma tabákového listu a vyššího množství nikotinu. Není vhodný pro začátečníky, prokuřte se k němu postupně. Je to možné i díky silovým řadám, které spousta značek černého tabáku nabízí – vychutnat si jej tak může odolnější bažant, pokročilý kuřák i dýmkař se značným nikotinovým chtíčem.

Boostery, to jsou suché směsi tabákových listů určené ke zvýšení síly vytvořeného mixu a doplnění tabákové chuti i patřičného aroma. Nic pro hobby dýmkaře a tvory s nízkou odolností vůči nikotinu. Nejznámější u nás je Dokha, směs tabákových listů, bylin, kůry či koření, která se v arabském světě kouří tradičně v malých fajfkách medwakh. Do tabákové směsi, kterou chcete nabít, se nasype a zamixuje (obalí se melasou, získá tep. odolnost a rozloží se rovnoměrně do směsi). K nám se dovážela značka Turbo.

Dalším známým produktem je ruský Frigate, to je směs suchých listů odrůd Virginia, Burley a Cavendish – do mixu dodává nejen nikotin, ale ve větší míře i zmíněné tabákové aroma + chuť. Přistupujte k boostrům opatrně a s respektem, když už je seženete. Ze světlého tabáku vyrobí silově tabák černý, z černých tabáků vytvoří nikotinovou bombu.

Doutníkový tabák, tedy směs pro vodní dýmky z doutníkových listů, je asi tím nejexkluzivnějším, co můžete do korunky nabít. Listy samotné jsou prémiové, dlouho a pečlivě zpracovávané. Nádherné aroma, vysoká tepelná odolnost, dlouhá výdrž a nikotinu požehnaně. V ČR je nejznámější značkou WTO, která byla pár lety i v oficiální distribuci. Je známá mimo jiné pro své skvělé, ale hlavně bizarní příchutě typu steak, sýr, chilli, losos atd. Mezi další značky patří Bonche, Satyr či Total Flame. Společnou mají také vysokou pořizovací cenu a obtížnou dostupnost v naší milé zemičce.

Míchačky, ty se vlastně taky dají s přivřenou bulvou považovat za svébytnou kategorii. Za účelem nižší ceny někteří výrobci prodávají zvlášť zpracované suché listy a melasu s potřebnými látkami. Mezi takové patří Chillma, u nás známý Jeff’s 7 Elements a jiné. Značka Mixto má již řadu látek zapracovaných do listů, takže dostanete vlhkou tabákovou směs a separátní lahvičku s glycerinem a jinými přísadami. 

V obou případech vše smícháte dohromady, poté buď do pár minut můžete nabíjet (Mixto), nebo ideálně den počkat a nechat směs vše absorbovat (Chillma a jiné). Výsledná směs je povětšinou světlým tabákem, funguje obstojně, ale prefabrikovanému tabáku se nevyrovná.

Náhražky, po těch sáhneme v momentu, kdy z různých důvodů nechceme degustovat v korunce tabák. Je to jakékoliv vhodné médium v kombinaci s „melasou“, glycerinem a příchutí. V dobách dávných jsme tu měli minerální šutry (nedobré), gelové perly, pasty a tekuté gely. Z toho výčtu jsou pasty a gely nejpoužitelnější, ať už samotné nebo v kombinaci s tabákem na podporu množství dýmu a výraznější chuti.

Pak tu máme pevné směsi, které tabák do dýmek napodobují. Největší rozmach po světě zažívají aktuálně čajové směsi, třeba Chabacco nebo Brusko, které skvěle fungují a pouze při větším množství tepla dodávají směsi lehce nakyslou čajovou chuť. Náhražky mohou být dále z bylin, celulózy, z kukuřičné natě a listů růže. Může a nemusí v nich být nikotin, dodávaný jako syntetický či přírodně extrahovaný.

Ten list

Pro výrobu světlého tabáku se využívá primárně list odrůdy (Golden) Virginia. List povětšinou neprochází fermentací, proto je jeho aroma i chuť slabá. Má nízký obsah nikotinu, který se ještě snižuje promytím listu – čím více promyjeme suchý list vodou, tím méně nikotinu v něm zůstane. Tvoří základ „evropské“ světloty, v dýmkařském tabáku je nejrozšířenější.

Arabské světlé tabáky se často vyrábí na bázi odrůdy Oriental. Jeho listy se používají nepromyté a už v základu mají vyšší obsah nikotinu než Virginia, proto vám mohou arabské tabáky připadat silnější. V mixech se často vyskytuje i spousta dřevnatých stonků. Oriental má i výraznější svébytnou chuť, která se ve výsledném mixu projevuje.

Černý tabák naplno využívá odrůdy Burley, která nabízí vysoký obsah nikotinu, dobrou tepelnou odolnost a příjemný tabákový podtón ve výsledné chuti. Tento list podléhá fermentaci (oxidaci), v jejímž důsledku je tmavý (za to je zodpovědný i proces sušení) a aromatický. Obecně se nepromývá, drží si tedy svůj podíl nikotinu, ale konkrétně se to často děje při tvorbě různých silových linek černého tabáku (list si drží vlastnosti, jen pozbývá nikotinu). Není to ale jen o Burley, u černého tabáku se využívají směsky všech tří zmíněných odrůd dohromady.

Tabáková směs

To už je ta naše oblíbená hmota, kterou si špiníme prsty za účelem přípravy skvělé dýmkařské session. Mrknem se na její vzhled a konzistenci. Naprostá většina směsí do dýmek se skládá z tabákového listu, cukrového sirupu (melasy), glycerinu (dýmivá složka), aromat (příchuti) a konzervantů. 

Zpátky k naší tabákové hroudě. U ní zkoumáme cut, neboli míru nasekání tabákového listu – od drobných lístků po klacky a listy velikosti netopýřích křídel. Takzvaný jemný cut, tedy směs miniaturních lístků bez přítomnosti stonků, aktuálně najdeme u Tangiers. Ta značka je speciální a škatulky zvesela boří, protože takto nasekaná jiná světlota či černota by se do pár desítek minut přepálila. Čím menší je tabáková částice, tím ji logicky teplo rychleji „spotřebuje“. Tangiers je pouze vlhký, nemá vyloženě tekoucí melasu, i přesto však vydrží ranec tepla. Jiné značky černého tabáku dohánějí tyto vlastnosti, při použití jemného cutu, množstvím husté marmeládovité melasy (tabák chrání).

Střední cut, jak už to tak u středních cest bývá, je ideálním řešením pro světlý i černý tabák. Větší lístky, přítomnost stonků malé až střední velikosti. Tabák může být vlhký i vykoupaný v melase, záleží na značce. Hrubý cut, tedy velkoplošné listy a pořádné klacky, se objevuje u světlého i černého tabáku. Bohužel má takto nasekaný list tendenci vytvářet krusty v horní vrstvě nabitého tabáku a způsobovat dobře známé kouřím hodinu, dýmka je mrtvá, v korunce je tabák nahoře spálený a dole téměř netknutý. Upravte si takový tabák roztrháním listů v prstech, pomocí nůžek či nože do stavu středního cutu – zvýšíte objem tabáku a bude se vám s ním lépe pracovat. Světlý tabák nejčastěji potkáte ve středním až hrubém cutu, černý tabák spíš v jemném až středním cutu.

Plaveme v melase

Můžeme o ní hovořit v pravém slova smyslu, dnes je ale často nahrazována invertním cukrovým sirupem, v minulosti i medem. Nehledě na to budu dále hovořit o tomhle pojítku jako o melase. U světlého tabáku má barvu žlutou, oranžovou, světle hnědou, čirou, červenou a kdysi i modrou a zelenou. Je to ale pouze potravinářské barvivo, leč takhle si vizuálně rádi pomáháme v odlišení světlého a černého tabáku. Právě zmíněná černota má buď nedobarvenou hnědou melasu, případně dobarovanou černou.

Z hlediska nasycení směsi najdete na trhu tabáky suché, vlhké, poctivě melasované a vyloženě topící se v melase. Všechny zmíněné látky v tabáku jsou obsažené v nejvyšší koncentraci právě v melase, v menší míře pak v listech. Ohledně množství melasy, strýček logika nám opět říká, že tedy čím více jí máme, tím déle nám tabák vydrží při chuti i dýmu. Tuhle úvahu nám opět bourá Tangiers, to je opravdu unikát, který bez většího množství melasy nabízí dlouhodobou dýmkařskou zábavu.

Ale takto, čím sušší máme tabákovou směs, tím kratší dobu nám vydrží optimálně v korunce (není toho mnoho co vypařit), směs je silnější (rychleji se vypaří nikotin přímo z listů) a bohužel má i nižší tepelnou odolnost. Čím více melasy je ve směsi, tím by nám to papírově mělo vydržet déle a tabákový list by měl být chráněn před ničivým žárem. Když vám to v melase doslova plave, musíte využít větší množství tepla, abyste to vše odpařili – paradoxně si takový tabák nabijete do phunnelu, v němž je velká tepelná ztráta, a divíte se, že vám to nechce dýmit, potvora.

Odolnost tabáku

Z hlediska výdrže tabáku záleží samozřejmě i na jeho použitém množství. Každý nechť kouří kolik chce a jak dlouho se mu líbí, ať už jste šetřílci či tabákoví megalomani. Jednoduchá dýmkařská zkratka: 10 g tabáku = 1 hodina kouření, 15 g tabáku = 1,5 h kouření a 20g i více = 2h+ kouření. Skutečnost je složitější, záleží jakého tabáku, jaké parametry má korunka atd. Pro kouření nízkých gramáží si kupte adekvátně velkou (malou) korunku, tzv. nepodbíjejte velké korunky. To by se vám odvděčilo agresivitou tabáku, kolísající tepelnou odolností a tendencí se přepalovat. V závislosti na gramáži a práci s teplem by vám světlý tabák měl vydržet alespoň tu hoďku a půl, černý tabák ty dvě hodiny a případně více.

Samotná tepelná odolnost je dána množstvím cukru v listech či melase, ovlivňuje ji také styl nabití tabáku a využití alobalu či HMS. Dále množstvím melasy, jak už víte, poté odrůda listu, dotyk tabáku či jeho absence se systémem přenosu tepla atd. Pro jednoduchost berte v potaz, že světlý tabák nevydrží takovou tepelnou nálož jako tabák černý. Všechno je to prakticky založené na vaší práci s teplem, do které můžete proniknout ve třech dílech Tepelné trilogie. Nabídněte si první díl Teplo, jeho zdroje a dění v dýmce, k tomu Teplo dýmce vládne, proč vlastně? a zakončete to praktickým třetím dílem. Další užitečné rady nabídne 10 méně známých dýmkařských chyb, které nás trápí a přehlížíme je.

Provázej tě Síla

Síla tabáku, to je oblíbené téma. Technicky se dá vyjádřit jako množství odpařeného nikotinu z tabáku za jednotku času. Z hlediska druhů tabáku již víme, že světlota postavená na Virginii a Orientalu nemá takový obsah nikotinu. I světlý tabák může silově potrápit, ne každý má vybudovanou odolnost vůči nikotinu. Když k tomu navíc přidáte i nálož tepla, výpar nikotinu zrychlíte. V případě černého tabáku a boosterů se bavíme o násobně vyšším množství nikotinu, proto je černý tabák „silnější“. U černého tabáku vám k rozlišení napomáhají různé silové edice, což je jen dobře.

Opět je to vše o teple. Čím více tepla pustíte do nabitého tabáku, tím rychlejší výpar látek se dostaví. Můžete si užívat jemné a stabilní session v režimu nízkého tepla, nebo intenzivní dýmky s mohutným výparem glycerinu, aromat i nikotinu v režimu vysokého tepla. Volba je na vás, přátelé!

A to je pro dnešek všechno, dýmkařští přátelé. Kdybyste potřebovali poradit, pošlete mi mail nebo mi napište na Facebook nebo Instagram Dýmkařova koutku – rád pomohu.