Dýmkařův koutek radí: Jak správně kouřit, aby vám dýmka nezlobila

Stalo se to nám všem, u sdílené dýmky nám jeden z kumpánů konečně předal náustek a při prvním potahu jsme zavětřili spáleninu. Už zase! Správně kouřit z dýmky totiž není jen tak, prostoru k destrukci kuřáckého zážitku je mnoho. A jelikož v SHANTI jsou všichni zaměstnaní náporem objednávek, usedl jsem k místnímu kompíku, abych vás provedl cestou správného nasávání dýmu!

Jeden tahá jako vysavač, druhý nesměle a krátce. Oba si zadělávají na dýmkařský malér. Říkám tomu syndrom kamaráda, který se často objevuje u sdílené dýmky v partě. Když tahá každý jinak, druhému to nemusí vyhovovat – po přijetí náustku a potahu si jeden uhlí přidává a zvyšuje intenzitu, druhý uhlí ubírá a redukuje pro něj přítomnou spáleninu v chuti. Kvalita i výdrž dýmky kolísá a mnohdy není spokojený vlastně nikdo.

Souvislost to má s odlišným vnímáním intenzity chuti a množství dýmu, ale také s charakterem potahu z dýmky! Dále tu máme kuřáky cigaret, kteří u dýmky kopírují svůj zažitý styl kouření. Jak by tedy dýmkařští nadšenci meli k potahu z dýmky přistoupit? Pojďme si ukázat nejčastější problémy a jejich řešení tak, aby se z nás stali mistři inhalace! Původně jsem chtěl napsat kuřby. Hups, já to napsal.

Vynechte šlukování

Primárně, drazí přátelé, je třeba připomenout, že vodní dýmka se opravdu nešlukuje – podobně jako douťasy, klasické dýmky či vape. Často mají u dýmek šlukreflex právě kuřáci cigaret, což je pochopitelné. Co je to šlukování? Inu cigaretový kouř má vyšší teplotu než náš dým, ujde kratší cestu do úst a neprochází chladivou vodou, tudíž je obtížné jej takto ohřátý vdechnout přímo do plic. V případě cíga tedy natáhnete kouř do úst a druhým nádechem jej naženete do plic – bum, šluk. 

U vodních dýmek nic takového dělat nemusíte. Dým z hadice přicestuje do chřátu ochlazený a nic mu nebrání v cestě dýchacími cestami do plic. Nikotin se vstřebává přímo v ústech, takže nemusíte dělat žádné přídechy a hýkat u toho jako osel s cílem nahonit nějakou tu sílu navíc. Nadto vás přídechy mohou podráždit a ve výsledku se zakuckáte.

Nádech, výdech

Vodní dýmka, to jest respirační cvičení. Trénujeme hluboké nádechy do břicha, tzn. hluboký nádech, při kterém se nám zvedá panděro, a následný výdech. Takto si paradoxně postupně zvyšujeme vitální kapacitu plic, proto dýmkaři na spirometrii dosahují skvělých hodnot, dýmka nás příliš nelimituje u sportu a jsme tou nejlepší volbou pro nafukování balónků na párty. Mnoha lidem z mého okolí dýmka pomohla z astmatických problémů, ale rozhodně ji jako léčbu problémů s dýchacími cestami nedoporučuji a vašeho lékaře by z toho kleplo tím tuplem. Stále kouříme, což rozhodně není zdraví prospěšné! 

Špatný tah!

Dým nás při vyšší teplotě dráždí, škrábe a kope. Takového dýmu lze docílit chybnou prací s uhlíky, nevhodnou nabíjecí technikou, volbou tabáku s nižší tepelnou odolností i jeho špatně odhadnutým množstvím a mimo jiné taky stylem potáhnutí. 

Pokud taháte bez přestávky, velmi dlouze a intenzivně jako vysavač, zvýšíte teplotu tabáku nad únosnou mez. Cukry v melase či sirupu začnou karamelizovat, ucítíte spáleninu a snažíte se to zachránit rošádou uhlíků. Druhý extrém představují nepravidelné, velmi krátké a slabé potahy z dýmky. V takových případech neprotáhnete teplo tabákovou směsí zcela, a to se uvnitř korunky začíná kumulovat. Každý další potah je těžší, cítíte blok na plicích a celkově nepříjemný, dusivý pocit z dýmu.

Ideální tah!

Pro dosažení stabilní porce dýmu, chuti bez přepálení a optimální výdrže dýmky samotné je zapotřebí tahat v pravidelných intervalech. Zkuste vytvářet mezi potahy pauzy, abyste tolik nezatápěli tabáku – alespoň 10 vteřin a více. Pokud kouříte s partou a pauzírujete již dlouho, do toho kecáte ostošest – předejte náustek dál, není to mikrofon.

Co se týče délky potáhnutí, tak v závislosti na vaší kapacitě plic se to hýbe mezi třemi až šesti vteřinami. Kratší potahy mohou způsobovat kumulaci tepla a sáhodlouhé potáhnutí zase přílišnou tepelnou zátěž pro horní vrstvu tabáku – mohou také snižovat celkovou výdrž dýmky, když je budete praktikovat během celé session.

Intenzita tahání se liší v závislosti na průměru těla a downstemu dýmky. Když je tyč úzká, cítíte větší odpor, který si žádá zvýšení intenzity tahu. V případě širokého průměru tyče je odpor menší, tah lehčí a nemusíte se tolik nadřít. Jak jsme si už řekli, tahat intenzitou vysavače, nebo lehounce a krátce jako na zasmraděném záchodě není to pravé. 

Jak na věc? Podle popsaných kritérií tedy tahejte středně dlouze a v pravidelných intervalech střední intenzity. V případě Tangiers a obecně černoty doporučuji prudší potahy, abyste dobře prohřáli tabákovou směs a nekumulovali zbytečně teplo v korunce.

Vyhýbejte se tepelným šokům

Tepelný šok můžete tabáku přivodit různými způsoby, s tahem souvisí dva z nich. První je rapidní rotahávání. V dobách dávných jsme tahali okamžitě, jakmile jsme položili uhlí na alobal či první HMS. Huntovali jsme si plíce, skokově zahřívali tabák a odměnou nám byl moták a lehce napálená dýmka již od počátku session. Tabák by měl na svou provozní teplotu (180–220°C) dosáhnout pozvolna a v klidu tak, abychom dýmku probudili již prvním tahem. Takže neroztahávat hned, ale nahřívat (průměrně 5 minut bez potáhnutí) a až poté dýmku probudit k životu!

Druhým jsou paradoxně až příliš dlouhé pauzy v kouření. Znáte to, ozvou se střeva, chlápek z DPD či jiná neodkladná záležitost a vy dýmku opustíte na klidně 10 i více minut. Při takovém odloučení sundejte alespoň jeden uhlík z alobalu či HMS – jinak se vám nakumuluje v tabáku opět příliš tepla a budete mít problém s blokem na plicích (platí hlavně u černého tabáku). Kdybyste sundali všechny uhlíky, tabák rapidně zchladne, a to je taky tepelný šok, ze kterého se budou aromata škrábat delší dobu.

Ventilujte podle potřeby

Nebojte se využít zpětný ventil a jeho magické schopnosti. Nejen potáhnutí, ale i profouknutí dýmky hraje v session zásadní roli. Pokud vás dým dráždí, tak si před hrátkami s uhlíky zcela profoukněte obsah vázy – zbavíte se „špatné“ várky dýmu a s následnou úpravou tepla natáhnete ten pravý dýmkařský požitek zpět.

Tímto aktem také lehce ochladíte tabák v korunce. Jak je to možné? Kdybyste zpětný ventil na dýmce neměli a dýmku profoukli, vzniklý tlak by vodu z vázy vyhnal nahoru tělem dýmky a vytopil jí korunku. Voda vnikne do downstemu (dolní tyče ve váze) i v případě, kdy máte zpětný ventil funkční, ale nepronikne až nahoru – sloupec vody však vytlačí vzduch v těle dýmky do korunky. Ten má nižší teplotu, než je ta panující v korunce, a tak částačně ochladí tabákovou směs.

Decibely lásky

Bublavý zvuk, charakteristický pro potah z dýmky, mi přináší pocity klidu, harmonie a štěstí. Nicméně jeho intenzitu už vnímá každý dýmkař i dýmkařka po svém. Dýmka hlasitá jako traktor vás může rušit u sledování filmu, tichošlápek zase nenavodí ten správý pocit z kouřené dýmky – chceme dýmku slyšet! Pro dýmkaře-traktoristy může situaci vyřešit difuzor, který snižuje hlučnost dýmky. Pokud preferujete pořádné bublání, sáhněte po dýmce s užším průměrem downstemu. 

Náustek neobtěžujte!

Tohle je spíš věcí etikety a slušného chování, nicméně olizováním, polykáním a sliněním náustku výslednou session rozhodně nevylepšíte. Já vás chápu, náustky se prodávají v různých tvarech a velikostech, leckoho to může pobízet k intimnostem. Také dámy, pokud předáváte náustek dále, setřete si skvrny od rtěnky z konce náustku – druhý v pořadí pak vypadá jako Joker s nedodělaným make-upem.

A to je pro dnešek všechno, dýmkařští přátelé. Kdybyste potřebovali poradit, pošlete mi mail nebo mi napište na Facebook nebo Instagram Dýmkařova koutku – rád pomohu.