Bizarní zákazníci dýmkáren, poznáte sami sebe?

Dýmkařské podniky jsou naším druhým domovem, kde uspokojujeme své dýmkařské, sociální a jiné choutky. Jsou rozmanité v nabídce, kvalitě i stylu – podobně různorodí jsme i my, jejich hosté. Na odlehčenou jsem pro vás v Shanti sestavil profily těch nejbizarnějších zákazníků, kteří personál podniků dohánějí k šílenství. Patříte mezi ně?

Matikář

• Jaký je: Jeho zbraní jsou čísla, zlomky a procenta. Spíše než násobení vyznává dělení, a to například útraty. Platí za jednu osminu dýmky, nachos dělí na tři části. Pokud jde o skladbu příchutí v korunce, nevyjadřuje se jinak než v procentech. Ve výsledném součtu dýmkař přijímající objednávku skončí třeba na 120% mixu nebo sčítá 7 % Supernovy s 20 % pomeranče a 73 % jehličí. A jak to chce silné? Na šestku, jedničku nebo rovnou dvanáctku.

Hraboš

• Jaký je: Takovému kleště nedávejte. V opačném případě hraje tetris s uhlíky, kterým si často přivodí zkázu dýmky. Dýmka už nechutná? Tabák nahoře je určitě spálený, ale na dně korunky může být ještě oukej – setkat se můžete i s Hrabošem, který si promíchává tabák v korunce. Oh, damn. Rád sundává HMS, aby do tabáku foukal, případně zvedne celou korunku a profukuje ji zespodu. Kleště vzít a servis na něj!

Mistr jmen přídavných

• Jaký je: Na co máte chuť? „Inu, ať je to svěží, ale bez máty a mentolu, trochu do kysela. Sladké to nechci. Představoval bych si to lehce do krémova, ale pokud tam dáte ještě něco florálního, zlobit se nebudu.“ Ehm, takže Tingle? Obsluha má chuť si rázem vzít dovolenou. Zákazníci jsou mnohdy ještě poetičtější, úkolují personál požadavky typu chci se u dýmky cítit jako na Hawaii, potřebují dýmku k přemýšlení nebo připravte mi podzim v korunce.

Sdíleč

• Jaký je: Ať už z ekonomického hlediska nebo důsledkem mentality, dýmka na člověka je zapovězena. Sdíleči se vyskytují v tlupách, ideálně ve skupince o pěti šesti kouscích. Jedna sdílená dýmka, do koruny rozpočítaná útrata a dlouhá návštěva garantována. Ke karafě s vodou šest skleniček, prosím!

Opozdilec

• Jaký je: Personál má umyté dýmky, kávovar, lehce poklízí a odpočítává poslední desítky minut do zavíračky. Hle, dveře otevírá a do podniku vstupuje Opozdilec. „Uděláte mi ještě dýmku, prosím?“ Tvrzení o tom, že dýmku již nestihne zkouřit, dýmkař už odešel nebo v prostoru řádí uklízečka, nebere v potaz a nedá se odbýt. A tak se často nad takovým škemrajícím úkazem personál smiluje a tráví s ním svůj čas, zuby skřípajíc, po zavíračce.

Kuřák uhlíků

• Jaký je: „Ta dýmka už přece nemůže mít žádnou chuť,“ říká si hlavou kroutící dýmkař na směně. Kuřák uhlíků spokojeně při šesté výměně uhlí odvětí, že to stále jede i chutná skvěle. Na jemné přesvědčovací techniky k přebití dýmky nereaguje, vždyť to dýmí, tak jaképak copak. Všichni kolemjdoucí krčí nos nad v ovzduší se linoucí spáleninou, ale pomalu si zvykají – vždyť to jede už tři hodiny a další alespoň hodinu dozajista pojede.

Otrapa

• Jaký je: To jest družník, kterého má v repertoáru snad každý podnik. Štamgast či náhodný exot, často osamocen. Což se mu nelíbí, a tak se chytá útržků konverzací kolem. Zareaguje, ideálně si přisedne a začne do vás sypat své rozumy. Samozřejmě poprosí o dýmku, kterou velmi rád syslí. Zve na panáky, snaží se skamarádit nebo se přesune do role svůdníka. Kazí váš zážitek z dýmky a je pouze na vás, jak rychle ho ze své společnosti vypudíte. Na druhou stranu, i takto vznikají přátelství!

Expert

• Jaký je: „Snad si moc nevymýšlím, ale udělejte mi zažehlený semi-point touch do tlustostěnné klasiky se třemi dírami. Hlavní příchuť nedensujte na stěny a podtón mi mi nafluffujte do středu lehce nad rim, k tomu rovnou můžete uvolnit středovku. Duralové HMS, uhlíky na mickeyho plus jeden extra uhlík mezi ouška. Dýmka je mi jedno, ale spíš nerez se středním odporem při tahání a uzavřenou komorou. Sílu mezi šestkou a sedmičkou. Mix nechám na vás, překvapte mě!“ No, to bych si nechal pro jistotu zopakovat ještě jednou. Nemáte propisku?

Silák

• Jaký je: Zaručeně si řekne o tu nejsilnější dýmku. Samozřejmě má s černotou zkušenosti. A pokud ne, tak přece kouří cigarety, ne! Třikrát obsluhu ujistí, že ji zvládne ukouřit. Dýmku přináší pobledlá obsluha, která přidává varování, že je to opravdová síla. Silák si potáhne, vykucká si plíce z těla a podotkne, že se to nedá kouřit. Zbuzzovaného zákazníka obsluha mile upozorní, že přece chtěl tu nejsilnější dýmku. Tak nic, přebíjíme. Silák by k tomu rád něco dodal, ale buď už touto dobou zvrací na záchodě, nebo leží pod stolem.

Osina v zadku

• Jaký je: Chronicky nespokojený jedinec. Dýmka přepálená, nechutná mu jím vybraný mix, v podniku je příliš zadýmeno, hudba hraje příliš nahlas, na tácku je skvrna, káva nemá tolik mléčné pěny jako na obrázku, slunce mu svítí na laptop. Svými stížnostmi naplno vytěžuje personál, který neustále přivolává a řeší s ním své bludy. Dýmky vrací na předělání, dožaduje se slevy či výměny na účet podniku. Když navíc napíše recenzi na Google, stojí za to.

Nerozhodnost sama

• Jaký je: Jako když se zeptáte manželky, co si dá k večeři. Prostě nevím! Zákazník prochází lístkem 20 minut, již několikrát poslal obsluhu pryč, že ještě vybírá. Kdo vybírá, přebere. Často to končí stylem doporučte mi, co máte rád(a) vy a nechám to na vás. Je to sázka do loterie, ve které buď vyhrávají obě strany, nebo je ta druhá nespokojená. „V té dýmce je máta, ta mi nechutná! A proč to chutná spáleně, já to nechtěl na touch.“ Ale nechal jste to na nás…

Workoholik

• Jaký je: Meeting, briefing, brainstorming. Call! Na dýmoffice chodí do podniků stále více lidí. Takoví jedinci vyhledávají podniky s brzkou otevírací dobou, vysokými stoly a pohodlným sezením, stabilní Wi-Fi a zásuvkami na každém kroku. Ajťáci, markeťáci, pojišťováci, grafici a další. S obsluhou nemluví často, protože jsou věčně na callech, takže používají znakovou řeč. Když se sejde banda laptopářů u jednoho stolu a každý si dá dýmku, přes kabely, šlauchy a displeje skáče uhelný servis překážkovou dráhu. Nemáte prodlužku?

Kido

• Jaký je: S plachostí a zrychleným tepem, nebo sebejistým výrazem na tváři usedá v podniku s vědomím, že jeho/její občanka je stále čerstvá. Tři chlupy na knírku, nebo výstřih s pushupkou přece nenechaj nikoho na pochybách, že si dýmku dát můžu! Děcka jsou nejčastějšími Sdíleči, to dá rozum. Ha, nebyli jsme jiní! Fráze mohu vidět občanku ukončila již mnoho teenage dýmkařských snů – dneska žádná cool fotka na Instáči. Ale mrk mrk, ne všude je vyprovodí ze dveří a ověřovací fráze zazní.

Mluvka

• Jaký je: A že mu ta huba mele, že? Náustek v ruce, který používá jako mikrofon, je svědkem drbů, novinek, hlubokých debat, naříkání či intimností. Z dýmky nekouří, ta se zvesela pálí. Když se sem tam potřebuje nadechnout, vzpomene si na dýmku a trošku z ní potáhne. Čas plyne a Mluvka zjišťuje, že dýmka je spálená. A pokud si neuvědomuje svoji chybu, často volá obsluhu a svádí to na nekvalitně připravenou dýmku. Neplechu páchá i ve skupině, kdy mu je často připomínáno, že jestli chce kdákat, tak ať pošle dýmku!

Fantasta

• Jaký je: Mistr nereálných kombinací. Světlota na sílu ve phunnelu, Kazaňský granát na tři uhlíky, mix Al Fakheru s Tangiers, buzz efekt z pasty, tabák bez nikotinu. A samozřejmostí je již zmíněný evergreen svěží bez máty. Bývá o své pravdě a požadavku přesvědčen, málokdo mu to vymluví. Rád to podpoří tvrzením, že takhle si to dělá doma a funguje to. Inu, tak si ten bizár doma i připrav. 

Páleník

• Jaký je: Dýmící pohroma. Přivázat ruce k tělu, protože jinak svoji neopatrností posílá dýmky k zemi, rozviklává korunky a uhlím v letu poškozuje blízké okolí i přísedící. Propálený gauč či ožehlou podlahu velmi rád maskuje, k poškození se mnohdy nepřiznává a vykroucá se. Z jiného soudku, Pálenící mohou být neblaze proslulí i svým stylem tahání, a to tak, že každou dýmku spálí. „Ode mě to šlo dobrý!“

Civilista

• Jaký je: Jsou to lidi z ulice, které přivábilo ledacos. Většinou nemají ponětí, kde se právě ocitli. Dají si něco k pití a zvědavě obhlížejí dýmky na place. Pokud zvědavost zvítězí, čeká obsluhu vysvětlování světa vodních dýmek napresované do několika minut. V mnoha případech si civilové dýmku dají, výsledek nelze předvídat, a tak byl možná zrozen nový dýmkař, nebo naopak kuckající nevěřící. Podnik si někdy pletou s trafikou, takže, ehm, máte cíga?

Stará škola

• Jaký je: Al Fakher Dvě jablka do hagaru se závětřím. První dýmkařská generace u nás si občas odskočí na dýmku do podniku a nestačí se divit, co vše se v dýmkaření změnilo. Překvapivé jsou pro ně uhlíky, proč už nejsou kulaté? Váze říkají karafa, osobní náustky jsou pro ně zjevením a dnešní tabáková nabídka španělskou vesnicí. Většinou jsou ale milí a skromní, buď si jedou svůj pravěk, pokud je v nabídce, nebo zvesela přičichnou k moderní podobě dýmkaření.

BONUS: Celník

• Jaký je: Dělí se na dvě skupiny, a to na domnělé a reálné celníky. Ti první se velmi rádi vyptávají na značky tabáku a konkrétní příchutě, což je fér. Obojí se dnes na menu vyskytuje vzácně a dává logiku, že to hosty zajímá. Někdy má obsluha zakázáno tyhle informace podávat, jindy se ošívá, ale často bez problémů vyjmenuje nabídku či ukáže seznam na papírku/v telefonu. A reálný celník? Toho majitelé i personál podniků opravdu neradi vidí. Sám či ve skupince hrající si na běžného zákazníka projde procesem objednávky, ptá se na vše možné vč. příchutí, dýmku si třeba i dá a pak odchází. Jeho návrat po pár minutách většinou předznamenává trable. Oujé.

A to je pro dnešek všechno, dýmkařští přátelé. Takový bulvárek na oddych, ať se furt neprobíráme jenom vážnými tématy. Kdybyste potřebovali poradit, pošlete mi mail nebo mi napište na Facebook nebo Instagram Dýmkařova koutku – rád pomohu.